Kalendář

<< 05 / 2018 >>
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Dnes: 25.5.2018


Najít na webu








Poslední aktuality

19.05.2013 - 08:45:34
1. rchobbyracing CUP 2013 - fotky od gofyho v gale

celý článek »

26.02.2013 - 17:54:36
2. 1/8 off-road indoor race 2013 - výsledky

celý článek »

26.01.2012 - 19:22:32
Máme nového soupeře
O víkendu jsme jeli na výlet....
celý článek »

02.11.2011 - 18:23:05
6. Skřípovský pohár 2011 - foto JK Cars Team
Takhle fotí Víťa Kubánek


02.11.2011 - 07:42:09
Lesní zvěř
at tu nejsou jen RC modely, tak jedno motovideo :)

Karting

Hobb Cup - Písek - 1.4.- 4.4. 2008

Naše další cesta na HC vedla do Písku. Na známý okruh s pěknou historií. Jelikož se závod konal hned po státním svátku, bylo mnoho lidí na místě už ve čtvrtek. I my jsme se chystali už odjet tento den, ale jak se ukázalo, nejlepší by bylo už někdy v brzkých ranních hodinách. Náš odpolední příjezd nás vyhnal až na louku, kde jsme byli odkázáni stanovat čtyři dny. Bylo ale celkem pěkně a tak se nám to zpočátku i líbilo. Bylo to takové domovské a připomínalo nám to spíš dovolenou ve stanech Laughing Ovšem obávali jsme se deště, protože cesta na louce byla jen na hlíně a pokud by zapršelo, nemile by se nám vedlo. Vybalili a postavili jsme s Pepou stan, vyložili všechny tři káry a kochali se pohledem na náš přeplněný box Laughing

V pátek ráno dorazil Mio. Tento víkend to měl být náš jediný mechanik. Začali jsme hned ladit motory a také jsme se svezli na Hondě. Ta byla připravena na sobotu a neděli pro Rangera. Já i Pepa jsme byli z Hondy celkem nadšeni. Kára fungovala dobře a i motor, který je zatím zcela nový a má odjetý pouze jeden vytrvalák, jel skvěle. Odpoledne jsme už ale osedlali naše eFCéčka. A zrovna jak na povel, začalo být počasí všelijaké. Chvilku sprchlo a my jeli na suchých gumách na lehce osychající trati. Klouzačka to byla pěkná a naše jeté gumy se jen ohladily a vyčistily Laughing Další jízdy už byly na suchu, ale počasí stále nic moc. Nakonec jsme s tréninky v pátek skončili předčasně. Přijela i moje manželka a my se šli ubytovat do chatky u okruhu. Cenu a kvalitu chatky bych tu radši ani moc nekomentoval Laughing

Večer nás čekalo nemilé překvapení. Někdy kolem deváté večer začalo ukrutně pršet. Slejvák to byl jen co je pravda. A už i Pepa prohlásil, že jestli bude to samé ráno, tak balíme. Z polní cesty se totiž staly bahenní lázně a ve stanu jsme měli bažinu. Srandy to byl kopec Laughing Silný déšť trval bezmála půl hodiny, pak už jen pršelo a podle Mia začala bažina "vysychat" Laughing No bylo už pozdě a já Pepu s Miem opustil a s baterkou v ruce jsem se sám pustil přes okruh k chatce, kterou s námi nikdo sdílet nechtěl. Kaluže na okruhu byly pěkné, jen co je pravda a tak jsem si představoval, jaké to druhý den bude, až své káry v tomhle vykoupeme.

Ráno ale naštěstí vypadalo daleko líp. Vysvitlo sluníčko, které dávalo trochu naděje. Na kruh dorazil už i Ranger a tak náš tým byl momentálně kompletní. Připravili jsme si káry a tahali je v dobách tréninků přes rozbahněnou louku k okruhu. Bylo to celkem šílený. Já sám jsem byl unaven víc z té tahanice vozíku s károu po bahně, než jízdou na okruhu. I přezouvat jsme se museli až na okruhu, protože by naše krásné botky vzaly rychle za své. Boty, které to "odpracovaly" už leží v koši Foot in mouth

Tréninky proběhly v poklidu. Ranger se seznamoval s károu i okruhem, my s Pepou jsme zkoušeli vše možné a nakonec si pohráli i s kamerami a natočili nějaké onboardy Laughing Pak už přišel na řadu měřák. Ranger si v Hondě vyjel předposlední místo, Pepa v eFCéčkách 24. pozici z 29. startujících a já bezkonkurenčně poslední, kdy jsem do depa zajel hned po čtvrtém kole. Po kvaldě jsem si řekl, že šetřit žebra a kosti už nehodlám, protože jsem se věru za svůj výkon styděl, i když jsem sám věděl, že mi až tak o nějaké umístění na roštu nejde. Ještě jsem byl taky celkem rozladěn z váhy, kdy jsem při prvním vážení vážil 171kg a při přihození závaží 3,5kg a plnou nádrží jsem při dalším vážení vážil pouhých 173kg. Jaksi mi to nešlo do počtu a celkem mě to štvalo, protože dvoukilové závaží, na které jsem měl vyhrazené místo, široko daleko neměli. Takže jsem zariskoval a nechal to tak, protože jasně váha vážila "divně".

Závody byly už celkem zajímavější. Z pohledu Hondy... Ranger měl kolizi s jezdcem o kolo zpět, při které v předposledním kole došlo k ohnutí tyče řízení, spojovačky řízení a šenklu na levém kole. Suma sumárum- kára v momentě nepojízdná. Div byl, že Ranger závod vůbec dojel! S volantem totiž nešlo kvůli ohnuté volantovce, která připomínala zdařile banán, vůbec točit. Já s Pepou jsme eFCéčka tak nějak dojeli, Pepa na 20. a já na 26. místě. Takže jsme vzhledem k startovním pozicím mohli být spokojeni, ale nebyli jsme. Cítili jsme oba, že by to šlo daleko líp. Navíc já jsem opět, díky své špatně nastavené sedačce, začal šetřit tělo a to je prostě špatně. V noci nás čekala oprava Hondy, výměna volantovky a oprava šenklu a spojovačky. Naštěstí se vše zdařilo a Honda byla opět provozuschopná.

Neděle slibovala dle předpovědi celkem slušné počasí. Nebe na to i vypadalo. Warm Up jsme odjeli za krásného počasí. Pak už to tak růžově nevypadalo a sem tam kápla kapka. Ale nic strašného, pořád to vypadalo slušně. První závod dopadl pro Rangera vcelku dobře, 9. místo ze 13. startujících. Vzhledem k použitým gumám to myslím šlo. V eFCéčkách to nyní dopadlo lépe pro mě, dojel jsem 23. z 27. startujících. Dostal jsem sice jednou ránu zezadu a asi nějakých 5m jsem za sebou táhl jednoho jezdce, ale závod jsem dokončil. Po závodě jsem zjistil prasklý výfuk. Obrovskou smůlu měl tentokrát Pepa. Dostal se do kolize s jezdcem, který se roztočil na obrubníku a ohnul si osu. Tím pro něj závod skončil a je to pro něj a i pro celý náš tým, první nedojetý závod v sezoně. Byla to velká škoda, protože podle Pepových slov, to měl skvěle rozjeté. Nyní jsme měli dvě a půl hodiny času na opravy. Rozjeli jsme se za Jindrou a od něj získali osu a pro mě kolínko výfuku. Oprava u mě trvala pár minut, ale u Pepy se osa do posledního závodu bohužel nestihla vyměnit. Takže jsem si poslední závod odjel sám a skončil na 24. místě. Ranger měl před sebou závod na osychající trati, kdy všichni Hondaři měli nazuté mokré gumy. Na naše doporučení a po shlédnutí již téměř suché trati a drolících se mokrých pneumatik z ROKů, se rozhodlo o přezutí na suché na poslední cvíli. Mohl na tom zřejmě dost vydělat, protože jsme viděli, jak se v technických pasážích doslova dere dopředu a ujíždí oponentům. Bohužel jsme v tu chvíli neměli už přehled o pozicích v závodě, ale Rangerova převaha byla opravdu vidět. Tentokrát ale Ranger chyboval. Chyboval v tom, že si měl ponechat chladnou hlavu s z této výhody suchých pneumatik začít těžit. Jak ale známe Rangera, je horkokrevný a tlačil na pilu až moc až měl opět kolizi. Tentokrát bez poškození stroje, ale zpomalení tam bylo. Nakonec dojel do cíle jako devátý.

Bilance z těchto závodů je neveselá. Cekem dost oprav, zničené vozíky po tahání bahnem, opět namlácená žebra a spoustu práce před sebou. Vyvážil to ale trochu okruh, který je u nás snad opravdu nejhezčí, i když jsem kdysi tvrdil, že nejhezčí je Mýto. Toto je opravdu "dospělý" okruh, nic umělého. Je relativně nebezpečný, je náročný a hlavně opravdu zábavný. Škoda jen toho zázemí. A také škoda, že Písek jedeme jen jednou v sezoně. Rád bych si ho dal ještě jednou Laughing

Děkujeme Miovi za statečnou pomoc, protože pomáhat se starat o tři káry najednou a dvě z toho roztlačovat do závodů, když startují ve stejné třídě, to je co říct. Fakt díky Mio! Wink

Pierre



30.05.2008 | zobrazeno: 2971x | komentáře: 7
autor: pierre
« zpět