Kalendář

<< 05 / 2018 >>
PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   
Dnes: 25.5.2018


Najít na webu








Poslední aktuality

19.05.2013 - 08:45:34
1. rchobbyracing CUP 2013 - fotky od gofyho v gale

celý článek »

26.02.2013 - 17:54:36
2. 1/8 off-road indoor race 2013 - výsledky

celý článek »

26.01.2012 - 19:22:32
Máme nového soupeře
O víkendu jsme jeli na výlet....
celý článek »

02.11.2011 - 18:23:05
6. Skřípovský pohár 2011 - foto JK Cars Team
Takhle fotí Víťa Kubánek


02.11.2011 - 07:42:09
Lesní zvěř
at tu nejsou jen RC modely, tak jedno motovideo :)

Karting

Last Race HC - Vysoké Mýto 20.-21.9.2008

Tak máme za sebou poslední závod a já vůbec nevím, kde začít a jak to vše ukončit. Dojmů a poznatků je tolik, že je to opravdu těžké. Ale aby se mělo o čem psát i v zimě, celkové hodnocení nechám až na dobu, kdy budeme doma do sebe ládovat vánoční cukroví a těšit se na příští sezonu. Takže teď jen takové globální shrnutí posledního závodu v propršeném Vysokém Mýtě.


 Nejzásadnější změnou v posledním závodě bylo, že jsem se rozhodl startovat na podvozku Hard Rock, který jsem pořídil týden před závodem. Moje původní Korsa se stává prodejním kusem. A musím říct, že se mi s ní neloučilo právě šťastně. Podvozek je krásně zachovalý a vůbec veškeré její komponenty. Motor si nechávám, montuji do Hard Rocka a razím na trať. Krom toho samozejmě i jinou sedačku, tu mimochodem měnil i Pepa. Oba jsme se rozhodli pro velikost 3 „italské sedačky“. Už první ladění sedačky ukázalo, jak špatně jsme doposud seděli. Oba jsme si sedačky naladili přesně na sebe. Ještě zbývalo dovybavit moje nové „éáčko“ a mohli jsme vyrazit.


PÁTEK

Do Mýta jel Pepa tentokrát dříve, vyrazil už ve čtvrtek večer s Mazdou naloženou našimi věcmi a přespal v Lanškrouně. Já jsem za ním vyrazil jeho Maximou v pátek ráno přímo na okruh. Počasí nic moc a předpověď ještě horší. Sice ještě pořád nepršelo, ale vypadalo to, že to spadne každou chvíli. Po rychlém postavení stanu a přípravě motokár na jízdu jsme nastopili do tréninků. Super pocit, že mě nic nebolelo. Sedačka fungovala výborně. A co se týče výkonnosti, byli jsme na tom konečně s Pepou zase stejně. Jeli jsme oba na už rozjetých gumách. Takže po prvních testech spokojenost. Dorazil i Ranger, který si přišel konečně vyzkoušet také královskou třídu. Motokáru dostal zapůjčenou od Jirky Bečičky. Jízdy si užíval a byl velmi velmi nadšen. Pak přišel druhý a nakonec třetí trénink. Při něm jsem uslyšel najednu zvláštní zvuk od motoru, tak jsem hned zajel do boxu. Ve stanu jsme pak zjistili opět uvolněný spojkový koš, takže následovala jeho demontáž, následná koupě a montáž koše nového. Po opravě jsme motor zkusili nahodit a divný zvuk byl slyšet pořád. Po krátkém hledání, odkud zvuk vychází, jsme přišli na uvolněnou kliku, což znamenalo problém s uložením kliky, v nejlepším případě „jen“ zničené ložisko. Motor šel ven a Karel se jal jeho opravy. Zjistilo se, že jde opravdu o ložisko, resp. se rozpadla ložisková klec. Horší bylo, že špony z této nehody vycházející, poškodily i píst. V pístu byly zasekané kousky železa z ložiska a byly v něm drážky. Takže přišla na řadu i výměna pístu. Po celkové opravě jsem motor opět namontoval a šli jsme spát.


SOBOTA

 Ráno nás vzbudil déšť. Probuzení nic moc. Motor měl premiéru a běžel výborně bez sebemenších závad. Nasadili jsme mokré pneu a vyrazili do sobotních tréninků. S Pepou jsme oba měli starší gumy. Pepa Bridgestone a já Dunlopy. Bridge fungovaly líp, když se zahřály, Dunlopy zase chvíli fungovaly jakž takž a pak už vůbec. Ani v další jízdě. Asi už zcela odešly. Nasadil jsem teda starší Vegy. Ty byly už lepší, ale nebyl čas na zkoušení nějakého lepšího času, protože pole zhoustlo a na trati bylo čím dál víc motokár. Do měřáku Pepa nasadil zcela nové mokré Vegy. Já pořád na těch samých, starých. Váhal jsem, čekal jsem. Byl bych rád koupil také nové, ale radši bych nové suché, než mokré, které jsem nechtěl radši ani vidět, protože jsem stále doufal, že se počasí umoudří a my se svezeme konečně tak, jak se má na motokáře „správně“ jezdit, a to na suchu. Nic z toho ale nepřišlo, sobota byla celá mokrá a stále pršelo. Večer nás čekala první závodní jízda, ale ta byla pořadatelem zrušena z důvodu nebezpečnosti a nevhodnosti podmínek pro naší královskou třídu. Závod byl posunut na neděli ráno.


NEDĚLE

 V neděli opět ráno pršelo. Depka nabírala na síle. Od soboty ve mně panoval divný pocit, že se musí něco stát. Start prvního závodu probíhal nadvakrát. Podruhé se zdařilo a já odstartoval vcelku dobře. Bohužel jsme měli s Pepou brzdy nastavené tak, jak nejsme zvyklí, ale jak pravděpodobně mají na mokro být. Zadek na brzdách pro nás netabilní.... znamenal u mě hodiny v T1 ve druhém kole, kdy už jsme začali trochu tlačit. Výlet mimo trať do trávy. Než jsme s traťákem káru vytlačili z „bažiny“ už se po cílovce řítili vedoucí jezdci. Jak jsem naskakoval do káry, pláštěnka se mi jaksi u pravé nohy u plynového lanka nějak namáčkla a neustále přidávala plyn, což mělo za následek další výlet mimo trať na trávu hned v další zatáčce. Nevěděl jsem co se děje, tak jsem rychle zmizel

do boxů, abych zbytečně nepřekážel už projíždějícím jezdcům o kolo. Špatně rozjetý závod jsem skončil tedy velice rychle. Druhá jízda byla ještě pořád na mokru. Brzdy jsme si seřídili již podle sebe. Start byl celkem dobrý. Držel jsem se Pepy, ale bylo pár horkých chvilek. Plno jezdců mělo kolizi nebo udělali chybu a odstoupili. Trať byla lemována odstavenými motokárami a jejich smutnými nebo naštvanými jezdci. Už jen proto jsem chtěl závod dojet, aspoň dojet.... Ale asi tak po osmém kole přestaly gumy fungovat úplně. Začalo to klouzat tak, že jsem i ztratil nějakou tu pozici. Pak přišla osudová chyba v pravé zatáčce nad boxy. Motokára nedotočila a já se snažil jí plynem trochu přimět do smyku. Jenže šla do smyku moc a zadek mi vlítl na obrubník. To jem ještě doufal, že bude ok, že mě hrubý a vysoký obrubník podrží, ale byla to chyba. Po obrubníku to sklouzlo jako by tam vůbec nebyl, já se otočil a opět pozadu vylítl z trati na trávu přímo před budku traťových komisařů. Už už bral do ruky žlutou vlajku, když viděl, že vystupuji, ale já zase viděl smečku rozlícených efcéček a dostat se mezi ně takhle na mokru v tomto místě, byla pro mě sebevražda. Takže jsem mu jen pokynul, že už nejedu. Škoda, do cíle zbývaly jen tři kola. Po odstranění několika kil trávy z motokáry jsem se dověděl, že jsem dokonce za onen „výkon“ vyinkasoval 3 body, což bylo celkem úsměvné. Jak řekl Maxbaro, bylo to za to posekání trávy. Nakonec se i počasí trochu umoudřilo a už nepršelo. Ne že by nepadla ani kapka, ale trať osychala a už dvě třídy, co jedou před námi, tedy FC senior a ČZ, jely na suchých. Takže jsme si přenastavili káry na sucho, nasadili rozjeté starší Vegy a vyrazili na suchou trať. Konečně závody. Bylo to super. Celkem dlouho jsme se mydlili v několika lidech, dělali vláček a zase sem tam kolize... Naštěstí mě minuly. S pár jezdci jsem tam svedl pěkné souboje a i když jsem v určitých chvílích byl trochu bržděn, vůbec mi to nevadilo, ten pocit ze souboje byl výbornej. Díky tomu mi ale Pepa poodjel. Aspoň jsem ho ale na bestu o nějakou tu setinku porazil. Což znamená zase jen jedno... Pokud máme stejné podmínky, jsme na tom +- stejně, což je dobře. A to bude skvělý základ na příští rok pro skvělé souboje mezi námi. Doufám, že to tak bude.


No po závodě, který alespoň trochu odčinil tu studenou sprchu, co jsme od pátku večer dostávali, přišlo balení a loučení. Díky Maxbarovi za zcela poslední foto z této sezony v HC a velké díky Miovi, který nám nezištně a kamarádsky pomáhal na každém našem závodě. Nebýt jeho, bůhví jak bychom vše zvládli. Závod jinak pro mě opět nic moc, ale odvážím si další poznatky a to je dobře. Celkové shrnutí sezony ještě sepíšu, myslím, že podkladů mám pro to dost. Ještě jednou díky všem, co se na nás byli podívat a tak nějak nás morálně povzbudit.

Sportu zdar, motokárám zvlášť!




23.09.2008 | zobrazeno: 3760x | komentáře: 0
autor: pierre
« zpět